Popis a druhy koberců

Koberce jsou textílie, které pokrývají podlahy, stěny a jiné části lidských obydlí již několik tisíc let. První z koberců byly zhotoveny s s největší pravěpodobností v Asii před 4-5 tisíci lety. Původně se koberce vyráběly dle přesných rozměrů místnosti či určené plochy a dle těchto paramtrů a určení měl každý koberec svůj motiv.

Druhy koberců

Podle výrobních technik se koberce a podlahové krytiny často dělí do skupin: Vázané, tkané, všívané, vpichované, chemicky pojené.
Do každé skupiny patří několik výrobních postupů a vzorovacích technik, k běžným pojmům patří:

Ručně vázané koberce

Na osnovní nitě se navazují uzlíky různého tvaru (perský, smyrenský) podle předem určeného barevného vzoru a každá řada uzlíků se protkává dvěma útky v plátnové vazbě. Vlněné koberce mívají 8 uzlů, hedvábné 60-100 na cm². Špičky uzlů se pak postřihují.

V asijských zemích, zejména v Íránu, Afganistánu, Indii a Nepálu, ve středoasijských republikách a v Turecku se vyrábí ručně vázané koberce se specifickým vzorováním a zvláštní výrobní technikou. Je to dlouhá řada druhů, jejichž původ a hodnotu jednotlivých kusů umí posoudit jen úzce specializovaní odborníci.

V 70. letech minulého století bylo v západní Evropě poměrně dost rozšířené amatérské zhotovování menších ručně vázaných koberců. K tomu účelu se prodávaly soupravy přízí (nastříhaných na délku cca. 5 cm) s podkladovou tkaninou a patřičným návodem k určitému vzoru.

Údajně největší ručně vázaný koberec na světě byl vyroben v Íránu a pokrývá od roku 2001 podlahu Velké mešity v Maskatu. Měří 4 343 m² a váží 22 tun. Příze z čisté vlny je na něm vázána do základní bavlněné tkaniny

Strojně vázané koberce

Stroje napodobují ruční vázání, nejznámější jsou tzv. gripperaxminsterské koberce.

Postup výroby

Skřipec vytáhne z podavače příslušnou barvu a délku vlasové příze, která se odřízne. Skřipec zavede vlasovou osnovu dospod základní tkaniny, kde se upevní dvěma útky a poté se protáhne zpět na povrch. Vlas se upevní dalšími útky a celý proces se opakuje.

Jednoduché tkané koberce

Tkají se v ripsové nebo képrové vazbě a označují se podle druhu vláken, ze kterých jsou vyrobeny, například jutové, sisálové, kokosové.
Nejčastější použití: jako běhouny

Tkaní koberců samety a plyše prutovou technikou, tkaní dvojplyšů a gobelínů je složité a nákladné. Tyto druhy se proto vyrábí jen v omezeném množství a pro speciální účely.

Všívané podlahové krytiny

Všívané koberce jsou nejrozšířenějším druhem podlahových krytin. (Podle amerických pramenů až 90 % všech koberců). Technologie je známa v celém světě pod označením 'všívání - tufting. Vlas se všívá do základní tkaniny, která může být zhotovena z juty, z polypropylénových pásků nebo jiných materiálů. Napnutá tkanina se vede ke všívacímu zařízení, kde jsou v jehlovém rámu uloženy jehly s navlečenými vlasovými nitěmi. Jehlový systém propichuje tlakem jehly nosnou textilii na opěrném stole. Vlasové nitě jsou zachyceny háčkem pod jehlou a vytvoří se tak smyčka. Po vytažení jehly z nosné textilie se textilie posune o určitou délku a celý proces všívání se opakuje. V případě výroby koberců s řezaným vlasem jsou háčky pod jehlami opatřeny řezným nožem.


Všívané koberce jsou velmi jemné. Základní tkanina, do které je všíván
vlas, musí být prostupná pro jehlu. Proto se k rubu koberce přidávají sekundární vrstvy ze tkaných nebo netkaných textilií nebo zátěrů, které slouží k zafixování smyček a k vyztužení koberce.

Vpichované koberce

Patří k nejlevnějším podlahovým textilním krytinám. Vyrábí se jednou operací na jehelném zařízení. Princip výroby spočívá ve vzájemně propletených vláknech rouna pomocí speciálních vpichovacích jehel. Do spodního podkladového rouna jsou používány odpadové textilní materiály. Vrchní rouno, jehož vlákna jsou vpichována do podkladového rouna, je z kvalitnějších materiálů. Z rubové strany se zatírají a tuží.
Popsaným způsobem vzniká textilie s hladkým povrchem. S pomocí tzv. vidličkových jehel se na stejných strojích mohou vyrábět smyčkové podlahové krytiny.

Chemicky pojené podlahové textilie

Lepené podlahové krytiny vznikají lepením různých vlákenných materiálů na podkladovou textilii. Chemicky pojené koberce s řezaným vlasem se vyrábí obdobně jako dvojplyš, vlasová osnova se však nezatkává, ale lepí na podkladovou textilii a po vytvrzení pojiva se řeže – vzniká lepený koberec.

Použití koberců

Hlavním účelem koberce je tepelně izolovat podlahu a tím snížit tepelné ztráty v místnosti. Dalším účelem je změkčení podlahy a ozdobná funkce. V pohádkách (převážně arabských) bývá používán k létání.

Mimo domácnost nachází podlahové krytiny široké použití v různých speciálních provedeních, zejména:
• ve veřejných prostorách, kde se předpokládá vysoká zátěž zejména u schodových koberců
• v čisticích zónach u vchodu do veřejných prostor
• jako umělý trávník s celou řadou variant (podle místa použití, druhu sportu, pro který je určen apod.) ve druzích použitých textilních vláken, délce a hustotě smyček a vlasu, druhu písku nebo granulátu, který se sype mezi smyčky, atd.

Na nákresuníže je příklad složení umělého trávníku:
1 vlákna povrstvená silikonem; 2 pryžový granulát; 3 spirálovitě zkadeřená vlákna; 4 podklad z polypropylénu

RYCHLÝ KONTAKT:

775 405 813

Zdroje:

Wikipedie: http://cs.wikipedia.org/wiki/Koberec

O nás.

Jsme mladá, avšak ambiciózní firma, která hledá nové zákazníky a partnery. Působíme v Brně a blízkém okolí. Našim krédem je dobře odvedená práce, která nám dělá reklamu.